Rýdrovice
Kronika obce Rýdrovice
Obec se smíšeným obyvatelstvem českým a německým.
Školství a přístup ke vzdělání na konci 19. a na počátku 20. století. Děti docházeli do škol podle národnostního klíče, české děti do školy v Horních Heřmanicích a německé do škol ve Valteřicích a
Herolticích.
V roce 1878 byla postavena v obci v německé části obecná škola s vyučovacím jazykem německým, čp. 43. Do roku 1920 školu navštěvovalo až 34 dětí. Po tomto roce následoval značný pokles žáků a proto v roce 1927 byla škola zrušena.
V roce 1908 byla postavena škola v české části obce s vyučovacím jazykem českým, čp. 42. Postavena byla pod záštitou Národní jednoty severočeské za účelem posílení vlivu českého obyvatelstva v pohraničním území. Náklady na výstavbu byly ze značné části hrazeny z fondů p. Tesánka a p. Pecháčka, zdejších rodáků, žijících v Americe. Z úroků těchto fondů byly hrazeny i školní pomůcky a vánoční nadílky. Do školy docházeli i děti z horní části Horních Heřmanic.
Obyvatelstvo se zabývalo téměř výhradně zemědělstvím.
Menšinová česká škola v Rýdrovicích po výstavbě, 1908
Bývalá hasičská zbrojnice, Rýdrovice
Žáci české školy v Rýdrovicích, 30. léta 20. stol.
Události r. 1918 až 1927
Když konečně nadešel čas obnovy české státnosti v novém státním útvaru Československé republice, všichni se radovali z nabyté svobody.
Obec také sčítala oběti světové války. Počet padlých činil celkem 5 mužů, z toho 3 české národnosti a 2 národnosti německé. V roce 1919 byla na počest obnovy státnosti zasazena u české školy lípa svobody.
Při sčítání v roce 1921 bylo v obci 165 obyvatel, z toho 92 Čechů a 73 Němců. Ve volbách do obecního zastupitelstva v roce 1923 byl ještě uplatněn národnostní klíč. Poměr zastoupení v obecním zastupitelstvu činil 6 zástupců české národnosti a 3 zástupci národnosti německé. Politické strany pro volby do parlamentu byly zastoupeny v obci takto:
Československá strana lidová, Republikánská strana čsl. venkova a Německý svaz agrární.
Prvním poválečným starostou obce byl zvolen p. Bohuslav Andrle. Byla obnovena i činnost knihoven, a to knihovna místního odboru Národní jednoty severočeské – 697 knih, knihovna obecní – 37 knih a knihovna sboru dobrovolných hasičů – 35 knih.
Učitelem a správcem české školy byl do roku 1921 p. František Podzemský. Po jeho odchodu ho vystřídal p. Sychra Václav, byl současně i kronikářem. V tomto období byla i plně obnovena činnost sboru dobrovolných hasičů.
30. 10. 1923 vyhořela usedlost p. Krátkého čp. 8.
Významné události do roku 1937
Život politický byl poznamenán skutečností, že obec byla národnostně smíšená. Zejména po roce 1935 se část německého obyvatelstva začala nacionalizovat. Při parlamentních volbách v tomto roce vyšla posílená Sudetoněmecká strana. To způsobilo stále se zvyšující aktivitu některých občanů v následujících letech.
Život společenský a kulturní
Garantem společenského života i české části obce byl místní odbor Národní jednoty severočeské a zejména Sbor dobrovolných hasičů. V roce 1927 byla svépomocí postavena hasičská zbrojnice nákladem 9 506 Kč. Tato částka byla v průběhu příštích roků uhrazena z výtěžků sborem pořádaných akcí. Jednalo se zejména o zahradní slavnosti a zábavy pořádané sborem v sousední obci.
28. července 1928 byl sbor pořadatelem župního sjezdu. Slavnost byla konána na zahradě české školy.
Bývalá německá škola, Rýdrovice
19. července 1932 u příležitosti oslavy 20 roků trvání sboru byla uspořádána zahradní slavnost na zahradě pana starosty. Taktéž i 25. výročí 28. července 1937 bylo vzpomenuto slavností na zahradě školy.
19. července 1932 u příležitosti oslavy 20 roků trvání sboru byla uspořádána zahradní slavnost na zahradě pana starosty. Taktéž i 25. výročí 28. července 1937 bylo vzpomenuto slavností na zahradě školy.
Školství
Po odchodu správce školy p. Sychry nastoupil na toto místo zdejší rodák p. Josef Beran. V roce 1934 byla z jedné místnosti nově postaveného rodinného domku čp. 35 zřízena mateřská školka. V roce 1936 odchází na jiné působiště pan učitel Beran. Na jeho místo nastoupil pan Rudolf Dvíže.
Události od roku 1938 do roku 1973
Rok 1938 byl celý poznamenán obavami z vypuknutí válečného konfliktu. Toho roku z obce odešli někteří čeští občané do vnitrozemí. K nim patřil i pan učitel Dvíže. Na uvolněné místo byl ještě českým vedením obce zajištěn učitel pan Feit z Výprachtic. V této době čítala obec 165 obyvatel. V polovině měsíce října, kdy byla obec a zejména pohraniční území obsazena německými vojsky, přešla i správa obce do německých rukou. Jejím novým počinem byla výpověď pana učitele Feita a zrušení české školy. Děti českých občanů začaly navštěvovat školu v Horních Heřmanicích. Vzhledem k tomu, že vedení obce usilovalo o otevření školy německé, k čemuž jim počet vlastních dětí nepostačoval, museli se vrátit děti ze školy v Horních Heřmanicích. Jako správce školy a učitel byl ustanoven zdejší rodák p. Otto Pattrman. Ten okamžitě zakázal používání českého jazyka i mezi žáky. Dále zlikvidoval spálením, jak české knihy školní knihovny, tak i obecní knihovny.
V polovině října vyhořela usedlost p. Macha čp. 28, která již nebyla obnovena.
V roce 1940 po nastoupení učitele na vojenskou službu do armády byla na uvolněné místo povolána p. Hildegarda Bienová, rodačka z čp. 13. V tuto dobu také byla vysídlena rodina Šítkova z čp. 3, kam byla ubytována německá rodina p. Kaupy. Šítkovi byli ubytováni na čp. 35 v místnosti bývalé mateřské školky.
V roce 1942 byl opět odebrán zvon z místní zvonice pro potřeby zbrojního průmyslu. Po osvobození v květnu 1945 byla škola uzavřena a děti českých občanů docházeli opět do Heřmanic a po prázdninách do měšťanské školy v Šilperku (Štíty). V polovině května se v obci na kratší dobu ubytovala Rudá armáda. Německým usedlíkům byla armádou zabavena větší část hospodářských zvířat. Byly zřízeny Národní výbory a správa obce přešla opět do českých rukou. Předsedou zvolen p. Pavlas František z čp. 39. V roce 1953 byl předsedou zvolen p. Mareš František z čp. 34.
6. srpna 1946 bylo 14 německých rodin odsunuto do Německa. Uvolněné usedlosti obhospodařovali zbývající hospodáři. Počet obyvatel obce klesl na 65. Manželé Šítkovi se vrátili na svou usedlost čp. 3.
V roce 1958 bylo ustanoveno zemědělské družstvo, které obhospodařovalo všechny pozemky v obci. To zaniklo sloučením s družstvem v Horních Heřmanicích v roce 1973.
V roce 1971 zanikla sloučením i samostatnost obce.
Požáry za toto období:
V roce 1963 vyhořela usedlost p. Černohouse čp. 16 od blesku a nebyla již obnovena.
V roce 1968 vyhořela usedlost p. Urbana čp. 36 a taktéž nebyla již obnovena.
Fotogalerie
- Horní Heřmanice 1952
- Rýdrovice 1975
- Dolní Heřmanice 1975
